Slet na letišti Goledzinów – Polsko 14.8. – 15.8.

Již loni při obletu států V4 , vedoucí polské skupiny Sebastian Pietrzak avizoval , že nás pozve příští rok k nim do Polska . Když se před polovinou roku objevila na Facebooku pozvánka od Sebastiana  na slet u příležitosti výročí založení letiště , tak jsem zpočátku trochu váhal . Říkal jsem si Polsko , kdoví  jak je to daleko a jestli někdo další ještě poletí atd. Postupně jak jsem začal sondovat mezi kolegy jak z jihu tak třeba z Trnova , začala převládat chuť  a přesvědčení , že se poletí . Tak jako vždy nejblíž mám ke kamarádů z jihu a Ti nikdy nezklamou a poněvadž trasu jsme si trochu odsouhlasili předem a vedla přes naše letiště ,  tak jsme se domluvili , že kluci přiletí v pátek odpoledne a přespí u nás , abychom mohli v sobotu brzy ráno vyrazit . Tak se i stalo v podvečer 13.8. přiletěla skupina 4 rogal z jihu a jednoho vírníku z Prostějova  , ještě večer jsem zajistil klukům , kteří to potřebovali , benzín . Po zabydlení kluků jsme

si prověřili počasí na sobotu a odsouhlasili trasu , abychom už ráno nemuseli nic řešit . Po společných konzultacích nakonec zvítězila trasa – Šumperk, Hanušovice , Branná , Lipová lázně , Jeseník s přistáním na letišti Mikulovice . V Polsku to už bylo jednodušší a trasa vedla na Nysu s jedním otočným bodem na Jelcz-Laskowice kolem CTR Wroclawi na letiště Goledzinów kde se slet konal . Celková délka  naplánované trasy byla  220,3 kilometrů a vyšlo nám to tak , že Mikulovice byly skoro přesně v polovině.

Předpověď počasí slibovala příznivé podmínky a tak jsem se s kluky večer rozloučil a jel se pro jistotu vyspat domů , abych byl ráno fit . Když si rogalista chce užít klidný let tak se startuje brzy a tak jsem byl na letišti již před 5 hodinou , kluci byli už vesměs vzhůru a tak proběhla zhruba během hodiny příprava tj. nějaká ta ranní káva atd. , stroje byly připraveny již od večera . Ještě se domluvila frekvence pro komunikaci a před 6 hodinou se startovalo . Z našeho letiště jsem letěl já a Marek – ten pouze jako

doprovod na kousek trasy , z jihu letěli Jenda z Mor. Žiškova , Petr se žákem , další Petr jeho bývalý žák už samostatně na svém stroji z Dolních Bojanovic a poslední Petr létající z letiště Zlín – Štípa a abych nezapomněl i Jenda s vírníkem ze Stichovic . První část ranního letu jsme si asi užívali všichni, krásné pohledy proti rannímu slunci , mlhy v údolích a za 73  přistáváme v Mikulovicích . Někteří doplňují palivo a všichni svorně něco vypouštíme . Po menší pauze jdeme  na start , podle fotek  cca 7,50 . Trochu komplikace měl Jenda , protože mu došla energie v baterii ( dobíjel během přestávky z palubní sítě co se dalo a potom nemohl nastartovat) . Vypnul jsem  nastartovaný motor a šel mu podržet rogalo pro start za vrtuli . Jendovi to chytlo na první zatočení vrtulí – má to dobře seřízený a tak se letělo do Polska .

Letiště Mikulovice leží úplně na hranicích a tak po opuštění letištního okruhu se před námi otvírá ta Polská placka a jsme za hranicemi . Za chvíli se už v dálce lesknou Nyskie jezera , které máme na trase . Polská  krajina je oproti našim kopečkům dost jednotvárná , typická je však poměrně malými obdélníčky obdělávaných polí . Když jsme přeletěli jezera u Nysy tak mě po chvíli zaujal asi 3km vzdálený objekt a tak jsem vybočil z trasy a sletěl do fotografické výšky a udělal několik snímků . Byl to nějaký historický zámeček ,  nebo jak to nazvat a i ze vzduchu bylo vidět , že už je trochu sešlý časem . Z mapy jsem posléze vyčetl , že se nachází u vesnice Biechów . V Polsku , vzhledem k tomu , že se začal vzduch už ohřívat , tak byl let už trochu živější ( nováčci naříkali , že byl tzv. bordel ve vzduchu ) , chtělo to však pouze najít výšku s klidnějším povětřím .Co je bordel ve vzduchu totiž každý vnímá trochu jinak s nalétanými hodinami se to posunuje .

Po obletu otočného bodu Jelcz – Laskovice byla už vidět Wroclaw  a pohledy na ni jsme si užívali víc jak 20 kilometrů při letu po hranici CTR Wroclaw . Goledzinów jsem rozeznal na přiblížení podle dvou křižujících se přistávacích drah , dole už nějaká rogala stála , byli to kluci z Trnova  . Letiště je situováno asi 600 m na jih od vesnice u nějakého sběrného dvora  a  proti železniční trati , která ohraničuje letiště na jeho západním okraji . Sluníčko už pěkně hřálo a  termika začala fungovat , tak bylo nutné se rychle svléknout a zabezpečit stroje na místech parkování , které nám určil hlavní organizátor a už dobře známý Sebastian Pietrzak . Proběhlo samozřejmě přivítání a během dopoledne i části odpoledne přílety účastníků a zpočátku to vypadalo na slet českých rogal a letadel , většina strojů byla od nás. Už během dopoledne začaly přípravy v hangáru  byly připraveny stoly a posezení pro účastníky sletu , který místní piloti pořádají každý rok. Na stolech , už z části bylo připraveno nějaké pití a něco na zub a bylo nám oznámeno , že jako přilétnuvší účastníci máme jídlo i pití zdarma . Odpoledne začala najatá společnost na dvou kotlích a na grilu připravovat teplá jídla a tak bylo stále co ochutnávat . Teplota stále stoupala a tak jsme se začali shánět po nějaké vodě vhodné pro ochlazení . Někdo dostal nápad , že něco najdeme podle mapy v telefonu a tak nás parta vyrazila pěšky na výšlap za vodou . Dopadlo to tak , že jsme ušli alespoň 4 kilometry a vodu ani nezahlédli . Tak nám po návratu přišla vhod trocha vody z kontejneru , který byl na letišti . Slet vcelku žádný program neměl a tak kdo chtěl tak si zalétal po okolí a své stroje předvedli i místní piloti , kterých se během odpoledne a k večeru slétlo také víc . .

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na letiště jsme se vrátili někdy k  22,30 , hangárpárty byla v plném proudu a já už nějak nezapadl do toho víru hudby a tance a tak jsem se odebral k odpočinku . Spát se však v tom hluku moc nedalo , poněvadž když nehrála hudba tak zase mohutně chrápal Jenda z Prostějova a tak do rána nebylo spaní ale, jenom ležení . Jelikož jsme si chtěli užít i zpáteční cestu v klidu , tak se vstávalo brzy a před 6 ranní už burácely naše motory na startu domů . Cesta zpět se ubírala stejnou trasou jako den před tím , ale ranní povětří bylo luxusní a tak to letělo samo , fotil jsem tedy co se dalo a užíval si klidný let tak jako asi všichni . Byl to krásný pohled když jsme se blížili k těm našim hraničním horám z té Polské strany . V Mikulovicích byla opět technická přestávka a po asi 15 minutách pokračoval  nádherný zpáteční let . Teď  nevím jestli jsme to dohodli už před startem , ale každopádně Jenda nás pozval do Stichovic na snídani a tak za Šumperkem se měnil  kurz na Prostějov . Před letištěm Oáza Jenda přidal plyn aby zařídil potřebné než přistanem a my jsme zatím nízkým průletem pozdravili Laďu a místní lítače co byli zrovna na letišti . Potom už kolem Nákla a přes Velký Kosíř to bylo do Stichovic kousek.

 

Přátelské přivítání se Stichovickými piloty umocněné dobrou snídaní , kterou nám připravil Vlastík to byla příjemná tečka za povedeným letovým víkendem . Nebýt toho spánkového deficitu tak takto bych si představoval letový víkend . Po snídani už přišlo jen loučení s kamarády z jihu a hostiteli ze Stichovic a půl hodinka domů . Akce Goledzinóv se stala určitě vrcholným zážitkem mé letošní letové sezóny po všech stránkách . Vše se sešlo v ideální kombinaci , která se až tak často neopakuje .

Uletěno cca 502 km za 345 minut .

Foto z akce :https://rogalista1.rajce.idnes.cz/Slet_Ul_Goledzinow_Polsko_14.8.2021/

 

https://rogalista1.rajce.idnes.cz/Podvecerni_projizdka_na_lodi_po_Wroclavskych_rekach_a_kanalech/

https://rogalista1.rajce.idnes.cz/Ranni_let_domu_z_Polska_15.8._2021/

youtube.com/results?search_query=slet+goledzinow